Etiopie
Etiopie, dříve známá pod názvem Habeš, se rozkládá ve středu Afrického rohu. Etiopie je známa jako země se svébytnou, osobitou kulturou. Kromě krátkého období italské okupace v letech 1936–1941 nesdílí koloniální zkušenost jiných afrických zemí. Etiopie sousedí na jihu s Keňou, na západě se Súdánem, na severu s Eritreou a Džibutskem a na východě se Somálskem.
Etiopské hospodářství je orientováno převážně na zemědělskou výrobu. Ta zaměstnává 80 % pracující populace. Vývoz kávy představuje ⅔ devizových příjmů země. Kromě toho Etiopie vyváží ještě luštěniny, kůže a olejnatá semena. Zemědělská výroba v nedávné minulosti značně utrpěla v důsledku opakujících se období sucha. Těží se omezené množství vápence a zlata, které se vyváží. Průmysl zaměstnává pouze 8 % pracujících; zaměřuje se hlavně na výrobu potravin, textilu, hutnictví a výrobu cementu. Země patří do skupiny tzv. Vysoce zadlužených chudých zemí. Je to jedna z nejchudších zemí světa. Hospodářský rozvoj brzdí také pozůstatky socialistické vlády. Stát stále vlastní veškerou půdu a pronajímá ji.
Etiopie má poměrně pestré národnostní i náboženské složení. Mezi nejpočetnější etnika patří Amharové, Tigrejci a Oromové (viz Oromie). Další početnější národností skupiny žijící na území Etiopie jsou Sidamové, Šankelové, Somálci, Afarové a Guragové. Podle vládního sčítání z roku 1994 se 61,6 % etiopské populace hlásí ke křesťanství (50,6 % etiopské ortodoxní církve Tewahedo, 10,1 % evangelici a 0,9 % katolíci), muslimové tvoří 32,8 %, převážně sunnité, a 5,6 % jsou tradiční animisté.[1] Podle Ministerstva zahraničí USA se přibližně polovina obyvatel hlásí k islámu, 35-40 % k etiopské ortodoxní církvi Tewahedo. Přibližně 12 % obyvatel stále vyznává původní kmenová náboženství.